Některé podvodní hory mají místo špičatých vrcholů široké, ploché vrcholy. Jsou to guyoty neboli plošiny. Většina z nich vznikla jako sopečné ostrovy, které byly později erodovány vlnami na hladinu moře a poté se s ochlazováním a potopením podkladové tektonické desky propadly pod povrch.

Gujoty jsou běžné v Pacifiku, kde řetězce sopečných podmořských hor zaznamenávají průchod desky přes horká místa. Jejich ploché vrcholy si mohou stále uchovávat usazeniny korálových útesů z doby, kdy byly na povrchu, což poskytuje archivy minulé hladiny moře a klimatu. Hloubky vrcholové plošiny se obvykle pohybují od několika set do několika tisíc metrů.

Svahy guyotů mohou hostit rozmanitá bentická společenstva a vrcholy někdy podporují husté populace ryb filtrující vodu, které využívají zrychlených proudů. Protože se guyoty tyčí vysoko nad okolní hlubinnou rovinou, jsou nápadným cílem jak pro vědecký odběr vzorků, tak i, což je kontroverznější, pro hlubinný těžební průzkum.

Jediný guyot může na svém vrcholu a svazích uchovat geologickou historii trvající desítky milionů let.