Lidé, kteří očekávají, že budou pojištění potřebovat, jsou ti, kteří si ho nejvíce dychtí koupit. K nepříznivému výběru dochází, když žadatelé vědí o svém vlastním riziku více než pojišťovna, a proto se osoby s vyšším rizikem hlásí ve větší míře. Výsledný fond je rizikovější než průměrná populace, u které se pojistné předpokládalo.

Klasické příklady se objevují ve zdravotním a životním pojištění. Někdo, kdo má podezření na nediagnostikovanou nemoc, si s větší pravděpodobností sjedná štědré krytí. Pokud pojišťovna nedokáže odhalit zvýšené riziko, pojistné se ukáže jako nedostatečné a ztráty se nahromadí. Postupem času mohou zdravější rizika mizet, což dále zhoršuje pojistný fond.

Pojišťovny bojují proti nepříznivému výběru otázkami týkajícími se upisování, lékařskými prohlídkami, čekacími lhůtami a omezením pojistného plnění. Povinná účast a komunitní hodnocení mohou také problém zmírnit tím, že zabrání zdravým lidem v odstoupení. Řízení nepříznivého výběru zůstává trvalým problémem na trzích dobrovolného pojištění.

• Tendence rizikovějších lidí kupovat si větší pojištění
• Vzniká z asymetrických informací
• Může zvýšit pojistné a destabilizovat fondy
• Proti tomu upisování a návrh plánu