Ve federálních nebo decentralizovaných systémech se zvolený nejvyšší představitel státu nebo provincie často nazývá guvernér. Tento úřad spojuje administrativní vedení s politickým zastoupením dané subnárodní jednotky.

Guvernéři obvykle navrhují rozpočty, jmenují vedoucí agentur, podepisují nebo vetují legislativu a velí státní národní gardě nebo ekvivalentním silám. Jejich pravomoci se v jednotlivých ústavách značně liší. Někteří guvernéři čelí silným zákonodárným sborům a nezávislým výkonným orgánům; jiní dominují svým politickým systémům. Omezení funkčních období a volební cykly se liší podle jurisdikce.

Guvernéři slouží jako laboratoře politických inovací a jako potenciální národní kandidáti. Krize – přírodní katastrofy, pandemie, fiskální otřesy – testují jejich kapacitu a viditelnost. Vztahy s národní vládou zahrnují jak spolupráci, tak konflikty ohledně financování, regulace a jurisdikce. Tato funkce zůstává jednou z nejvýznamnějších v domácí politice federálních zemí.

Podpis guvernéra může schválit nebo zablokovat zákony, které se týkají milionů obyvatel.