Derivace udává, jak rychle se něco mění. Pro funkci f(x) udává derivace f′(x) sklon tečny v každém bodě. Pokud je f poloha, derivace je rychlost. Pokud je f rychlost, derivace je zrychlení.

Formálně je derivace limitou: sklon sečny, když se dva body k sobě přibližují. Newton to nazval fluxí; Leibniz napsal dy/dx. Jejich notace a myšlenky se staly základem diferenciálního počtu.

Derivace se používají k nalezení maximálních a minimálních hodnot, k aproximaci funkcí a k modelování rychlosti změn ve fyzice, biologii, ekonomii a inženýrství. Pravidla jako pravidlo součinu, řetězové pravidlo a pravidlo podílu dělí derivaci systematicky. Parciální derivace rozšiřují tuto myšlenku na funkce více proměnných. Derivace je jedním z nejúčinnějších nástrojů v matematice.

• Měří rychlost změny funkce
• Sklon tečny
• Definováno jako limit
• Pravidla zahrnují součin, řetězec a podíl