V klasickém podmiňování je akvizice fází, kdy se neutrální podnět nejprve propojí s nepodmíněným podnětem. Pes slyší metronom a poté přijímá potravu. Po dostatečném počtu párů metronom sám o sobě spouští slinění. Toto postupné zesilování je akvizice.

Proces není okamžitý. První pokusy vyvolávají jen malé změny. Poté podmíněná reakce zesiluje a často sleduje negativně zrychlující se křivku. Důležité je načasování: neutrální podnět musí obvykle předcházet nepodmíněnému podnětu o krátkou dobu. Samotná souvislost nestačí; organismus musí také první podnět považovat za spolehlivý prediktor.

Akvizici lze měřit silou nebo frekvencí podmíněné reakce. Jakmile je asociace navázána, další párování může vést pouze k mírnému zisku. Vymírání začíná, když je podmíněný podnět prezentován samostatně a reakce slábne.

• Počáteční učení se vazbě mezi stimulem a odezvou
• Vyžaduje opakované párování
• Citlivý na časovou souvislost a nahodilost
• Předchází asymptotické úrovni odezvy

Stejný termín se objevuje v operantním podmiňování pro časné posílení chování posilováním, ačkoli mechanismy se liší.