Zhruba před 12 000 lety začali lidé v několika částech světa záměrně sázet semena a chovat se o zvířata namísto toho, aby se živili divokou potravou. Tento posun, často nazývaný neolitická revoluce, se nestal přes noc ani všude najednou. Probíhal nezávisle na sobě v oblasti Úrodného půlměsíce, Číně, Mezoamerice, Andách a částech Afriky. Každý region domestikoval svou vlastní sadu rostlin a živočichů.

Zemědělství znamená intenzivní pěstování plodin a hospodářských zvířat pro obživu nebo obchod. Ve srovnání se sběrem potravy produkuje více potravin na akr, což uživí větší populaci. Vyžaduje také více práce, váže lidi k pevným pozemkům a vytváří přebytky, které lze skladovat, zdanit nebo s nimi obchodovat. Tyto přebytky poháněly města, armády a specializovaná řemesla, ale také přinesly nová zranitelná místa: neúrodu, vyčerpání půdy a epidemické nemoci.

Důsledky

• Usedlé vesnice se rozrostly ve města a nakonec ve státy.
• Půda a stáda se staly majetkem, který se měl dědit a bránit.
• Sociální hierarchie se rozšiřovaly, jak některé domácnosti nashromáždily více.
• Strava se zúžila, někdy ve srovnání se sháněním potravy poškozovala zdraví.

Zemědělství nejen zlepšilo život. Reorganizovalo ho, k lepšímu i horšímu.