Opylování je přenos pylu ze samčí části květu, prašníku, na samičí část, bliznu. Jakmile pyl dopadne na květ, vytvoří trubičku, která vede dolů k vajíčku a následuje oplodnění. Bez něj většina kvetoucích rostlin neprodukuje semena ani plody.

Některé rostliny se opylují samy. Jiné se spoléhají na vítr, vodu nebo zvířata. Včely jsou nejdůležitějšími živočišnými opylovači, ale motýli, můry, mouchy, brouci, kolibříci a netopýři hrají v tomto procesu svou roli. Zhruba tři čtvrtiny světových plodin určených k pěstování potravin jsou alespoň částečně závislé na opylování zvířaty, včetně jablek, mandlí, okurek, dýní, kávy a kakaa.

Opylování v potížích

• Ztráta biotopů snižuje populace divokých opylovačů
• Pesticidy, zejména neonikotinoidy, škodí včelám
• Monokultury poskytují potravu v dávkách a pak nic
• Klimatická změna posouvá dobu kvetení a vznik opylovačů

Pěstitelé reagují živými ploty, pásy divokých květin a obhospodařovanými úly včel medonosných. Některé plodiny, jako například mandloně v Kalifornii, jsou během několika týdnů květu závislé na úlech dovážených kamiony.