Formální písemná dohoda mezi státy, která vytváří závazné právní povinnosti, je smlouva. Smlouvy se vztahují na mírová urovnání, aliance, obchod, lidská práva, ochranu životního prostředí a nespočet technických témat.

Po vyjednávání následuje podpis a poté ratifikace v souladu s ústavním postupem každého státu. Jakmile smlouvy vstoupí v platnost, zavazují strany podle mezinárodního práva. Výklad, změna a odstoupení se řídí specifickými nebo zvykovými pravidly. Vnitrostátní právní systémy se liší v tom, jak přímo se smlouvy stávají vymahatelnými u vnitrostátních soudů.

Smlouvy jsou primárními nástroji mezinárodní spolupráce a řádu. Mocné státy někdy preferují neformální ujednání, která se snáze upravují; slabší státy často preferují jasnost a rovnost formálních smluvních závazků. Dodržování smluv je nedokonalé a vymáhání decentralizované, přesto hustá síť smluv strukturuje velkou část moderních mezinárodních vztahů.

Ratifikovaná smlouva proměňuje politickou dohodu v trvalý právní závazek.