Odkud pochází poznání? Empirici říkají zkušenost. Mysl začíná jako prázdná tabulka a smysly ji zaplňují. John Locke tvrdil, že všechny myšlenky sahají až k vjemům a reflexi. George Berkeley šel ještě dál, zcela popřel hmotu a redukoval realitu na vjemy. David Hume systematizoval empirismus a tvrdil, že kauzalita, podstata a já nejsou dány ve zkušenosti, ale konstruovány zvykem a představivostí. Tato tradice je v kontrastu s racionalismem, který tvrdí, že rozum může pochopit pravdy nezávisle na zkušenosti.

Empirismus formoval moderní vědu. Francis Bacon argumentoval pro pozorování a experiment namísto spekulací. Logičtí pozitivisté počátku 20. století se snažili založit všechna smysluplná tvrzení na empirickém ověřování. Tento program se zhroutil pod vlastní vahou, protože samotný princip ověřování není empiricky ověřitelný. Empirismus se také potýká s problémem indukce, který nastolil Hume: žádné množství pozorované pravidelnosti nezaručuje další případ. Slunce vychází každý den, ale to nedokazuje, že vyjde zítra. Empirici reagovali různými vysvětleními pravděpodobnosti, inference a vědecké metody, ale problém zůstává nevyřešen.

Empirická témata

• Zkušenost. Smysly jsou zdrojem poznání.
• Prázdný papír. Mysl začíná prázdná.
• Indukce. Obecné znalosti vycházejí z konkrétních pozorování.
• Ověření. Tvrzení musí být ověřitelná zkušeností.

Empirismus není totéž co věda, ale je to filozofie, která nejvíce ovlivňuje vědeckou praxi.