Hluboko pod povrchovou vrstvou, hnanou větrem, se husté vodní masy plazí oceánskými pánvemi rychlostí pouhých několika centimetrů za sekundu. Tyto hluboké proudy jsou poháněny rozdíly v teplotě a slanosti, které vytvářejí hustotní gradienty. Studená, slaná voda, která se tvoří v polárních oblastech, klesá a šíří se směrem k rovníku a tvoří spodní část globální cirkulace.

Hluboké proudy přenášejí teplo, uhlík, kyslík a živiny na vzdálenost tisíců kilometrů a v časovém horizontu staletí. Je obtížné je přímo pozorovat; většina znalostí pochází z vlastností vodní hmoty, hlubokých kotvišť a trajektorií neutrálně vztlakových plavidel. Mezi hlavní trasy patří hluboké západní hraniční proudy, které obepínají kontinentální svahy.

Změny v rychlosti tvorby husté vody, pravděpodobně spojené s přísunem sladké vody z tajícího ledu, by mohly změnit sílu hlubinných proudů a jejich vliv na klima. Monitorování těchto pomalých, ale masivních proudů zůstává prioritou pro pochopení dlouhodobé proměnlivosti oceánů a klimatu.

• Proudění v hlubokém oceánu řízené hustotou
• Součást globálního převráceného oběhu
• Přenáší teplo, uhlík a kyslík
• Pohybuje se pomalu, ale nese obrovský objem