Dirigent stojí před orchestrem nebo sborem a v reálném čase utváří provedení. Taktovkou nebo rukama udává tempo, dynamiku, artikulaci a expresivní charakter každé fráze. Oční kontakt a řeč těla sdělují další detaily.

Příprava začíná dlouho před první zkouškou. Dirigent studuje partituru, rozhoduje se o interpretaci a předvídá technické výzvy. Během zkoušek se dílo zdokonaluje část po části. Na koncertě se dirigent stává ústředním bodem, který sjednocuje desítky jednotlivých hudebníků do jednoho souboru.

Skvělí dirigenti kombinují hluboké hudební znalosti se schopností inspirovat a koordinovat. Někteří se specializují na konkrétní repertoár, jiní se pohybují v širokém spektru. Tato role se od devatenáctého století stala významnější, jak se orchestry zvětšovaly a partitury se stávaly složitějšími.

Diváci často sledují dirigenta stejně pozorně, jako poslouchají hudbu.