Shoda pobřežních linií a rozšíření fosilií kdysi geologům dělala pochybnosti. Kontinentální drift je myšlenka, že se kontinenty v průběhu geologického času pomalu pohybovaly po zemském povrchu. Alfred Wegener shromáždil klíčové důkazy na počátku dvacátého století, ačkoli mechanismus chyběl, dokud jej neposkytla desková tektonika.

Propojení kontinentů, identické horninové sekvence na opačných březích a fosilie stejného druhu nalezené na dnes oddělených územích – to vše tuto teorii podporovalo. Flóra rodu Glossopteris a pozůstatky Mesosaura se objevují v Jižní Americe, Africe, Antarktidě a Austrálii, což naznačuje, že tato území byla kdysi spojena.

Dnes je tento pohyb chápán jako důsledek deskové tektoniky. Kontinenty se pohybují na litosférických deskách, které se pohybují o několik centimetrů ročně. Paleomagnetická data a GPS měření potvrzují probíhající drift. Tato teorie transformovala geologii propojením povrchových prvků s procesy v hlubinách Země.

• Postupný pohyb kontinentů v čase
• Podloženo fosilními, horninovými a pobřežními důkazy
• Vysvětleno teorií deskové tektonické desky
• Pokračuje dnes měřitelným tempem