Deficit vzniká, když výdaje rozpočtu převyšují jeho příjmy za stanovené období, obvykle rok. Vlády vykazují deficit, když daňové příjmy nedosahují výdajů na školy, silnice, obranu a sociální programy. Podniky je vykazují, když náklady převyšují tržby. Domácnosti je vykazují, když utrácejí více, než vydělávají, ačkoli tomu obvykle říkáme zadlužení.

Vládní deficity nejsou automaticky krizí. Během recesí klesají daňové příjmy a rostou výdaje na dávky v nezaměstnanosti, takže se deficity prohlubují. To je záměrné. Snižování výdajů během poklesu může situaci zhoršit. Ale přetrvávající deficity v dobrých dobách hromadí dluh, který je nutné splácet, a vytlačují jiné priority.

Ekonomové diskutují o tom, jak velký deficit je už příliš velký. Někteří tvrdí, že země, které si půjčují ve vlastní měně, si mohou dovolit udržet větší deficity než jiné. Japonsko má velké deficity již léta s nízkými úrokovými sazbami. Jiní varují, že důvěra se může rychle vypařit. Jakmile věřitelé zapochybují o splacení dluhu, náklady na půjčky prudce vzrostou a následuje fiskální krize.

Faktory deficitu

• Recese a klesající daňové příjmy
• Snížení daní bez snížení výdajů
• Nové výdajové programy
• Války a mimořádné události
• Rostoucí úroky ze stávajících dluhů