Každý člověk spotřebovává zdroje a produkuje odpad. Ekologická stopa měří, kolik půdy a vodní plochy populace potřebuje k produkci toho, co spotřebuje, a k absorpci toho, co vyhodí. Vyjadřuje se v globálních hektarech, což je standardizovaná jednotka, která zahrnuje různé typy půdy: ornou půdu, pastviny, lesy, rybářské revíry a zastavěné oblasti. Tento koncept vyvinuli Mathis Wackernagel a William Rees na začátku 90. let 20. století.

Stopy se enormně liší. Člověk ve Spojených státech využívá zhruba osm hektarů planety. Člověk v Indii využívá asi jeden. Kdyby každý žil jako průměrný Američan, lidstvo by potřebovalo několik Zemí k uspokojení poptávky. Globální průměr v současnosti převyšuje to, co planeta dokáže regenerovat, což znamená, že čerpáme přírodní kapitál. Tato mezera se nazývá ekologický překročení limitu. Emise uhlíku ze spalování fosilních paliv tvoří největší podíl na většině stop.

Co zahrnuje stopa

• Orná půda pro potraviny a vlákninu.
• Pastviny pro hospodářská zvířata.
• Les pro dřevo a absorpci uhlíku.
• Rybářská revíry a zastavěné pozemky.

Kritici poznamenávají, že tato metrika zjednodušuje složité kompromisy. Zachází s veškerou půdou jako s rovnocennou a nezahrnuje nedostatek vody ani ztrátu biodiverzity. Přesto poskytuje hrubý obraz o tom, kolik přírody náš životní styl vyžaduje.