Dvakrát ročně jsou den a noc na Zemi zhruba stejné. Tyto okamžiky se nazývají rovnodennosti. Slovo pochází z latiny: aequus znamená rovný a nox znamená noc. Nastávají každý rok kolem 20. března a 22. září.

Při rovnodennosti se Slunce nachází přímo nad rovníkem Země. Zemská osa není nakloněna ani směrem ke Slunci, ani od něj. Terminátor, hranice mezi dnem a nocí, vede od pólu k pólu. Každý má přibližně 12 hodin denního světla a 12 hodin tmy.

Rovnodennosti nejsou jen astronomické události. Znamenají střídání ročních období. Na severní polokouli březnová rovnodennost signalizuje jaro a zářijová rovnodennost podzim. Na jižní polokouli je to naopak. Mnoho kultur slaví tyto přechody festivaly a svátky.

Rovnodennosti také definují souřadnicový systém. Jarní rovnodennost, kde Slunce protíná nebeský rovník směrem na sever, je nulovým bodem pro rektascenzi. Podzimní rovnodennost je bod, kde protíná rovník směrem na jih. Tyto dva body ukotvují nebeskou sféru.