Když se řeka vylije z břehů nebo déšť padá rychleji, než ho země dokáže absorbovat, výsledkem je povodeň. Pro zemědělce po proudu to znamená utopenou úrodu, vyplavenou ornici a někdy i týdny ztráty práce.

Záplavy nejsou vždy katastrofou. Nil, Tigris a Indus podporovaly rané zemědělské civilizace právě proto, že se zaplavovaly podle předvídatelného harmonogramu a zanechávaly po sobě čerstvé bahno. Egyptští farmáři sázeli, když voda ustupovala. Tento rytmus se udržel po tisíce let, dokud přehrady a hráze nepřevzaly úlohu regulace toku.

Proč povodně škodí moderním farmám

• Kořeny se udusí během několika dní, když je půda podmáčená
• Rychle tekoucí voda odstraňuje vrchní vrstvu bohatou na živiny
• Odpadní vody, chemikálie a patogeny se šíří na produkty
• Ploty, stodoly a uskladněné krmivo mohou být zničeny

Šlechtitelé rostlin vyšlechtili rýži a některé obiloviny, které snášejí krátké zanoření, ale většina plodin nezvládne pod vodou déle než několik dní. Zemědělci v záplavových oblastech se stále více spoléhají na vyvýšené záhony, odvodňovací příkopy a pojištění proti povodním, aby zvládli toto riziko.