V experimentech Stanleyho Milgrama běžní účastníci dávali cizí osobě to, co považovali za silné elektrické šoky, jednoduše proto, že jim experimentátor nařídil, aby pokračovali. Poslušnost je dodržování pokynů autority.

Studie prokázaly, že situační tlaky – autoritativní signály, postupná eskalace, rozptyl odpovědnosti – mohou převážit nad osobními morálními výhradami. Poslušnost není ze své podstaty negativní; koordinovaný společenský život ji v mnoha kontextech vyžaduje. Nebezpečí vzniká, když je autorita nelegitimní nebo když jsou příkazy v rozporu s etickými standardy.

Pozdější výzkum zkoumal kulturní rozdíly, roli disidentů a podmínky, které podporují odpor vůči nespravedlivé autoritě. Pochopení poslušnosti pomáhá vysvětlit jak organizační efektivitu, tak historické zvěrstva. Školení v etickém rozhodování a explicitní ochrana disentu může snížit destruktivní poslušnost.

Ochota říci ne autoritě zůstává křehkou, ale nezbytnou schopností.