Vláda může zakázat obchod s cílovou zemí jako nástroj nátlaku. Tento zákaz se nazývá embargo. Může se vztahovat na veškerý obchod nebo vybrané zboží, jako jsou zbraně, ropa nebo luxusní zboží.

Embarga se snaží změnit chování cílové strany tím, že ukládají ekonomické náklady. Úspěch závisí na šíři účasti, dostupnosti alternativních trhů a politické odolnosti cílového režimu. Jednostranná embarga se snáze obcházejí než mnohostranná. Často se vytvářejí humanitární výjimky, ačkoli je jejich monitorování obtížné.

Historická embarga přinesla smíšené výsledky. Některá přispěla k vyjednaným urovnáním, jiná upevnila cílové vedení a poškodila civilní obyvatelstvo více než elity. Náklady může nést i domácí průmysl v zemi původu. Tvůrci politik zvažují tyto kompromisy s touhou vyhnout se vojenským řešením.

Embargo je účinné jen tak, jak je ochota třetích stran ho respektovat.