Retrospektiva je scéna, která přeruší chronologický tok vyprávění a ukáže dřívější událost. Poskytuje pozadí, které osvětluje současný děj.

Tento mechanismus může být spuštěn vzpomínkou postavy, objevem nebo rozhodnutím vypravěče doplnit minulost. Efektivní flashbacky jsou jasně naznačeny, aby čtenáři neztratili přehled o hlavní časové ose. Měly by si své místo zasloužit změnou chápání současnosti u publika; pouhé informační záplavy maskované jako vzpomínky působí mechanicky. Film a próza zvládají přechody odlišně, ale základní účel zůstává stejný.

Vzpomínky mohou být krátké nebo delší, jednotlivé nebo opakované. V některých vyprávěních se minulost nakonec stává stejně důležitou jako přítomnost a struktura protíná obě časové linie, dokud se nesrazí. Riziko je vždy, že přerušení podkope dynamiku; odměnou je hloubka a postupné odhalení, proč postavy jednají tak, jak jednají.

Když se příběh vrátí v čase, aby obnovil klíčový dřívější okamžik, jedná se o flashback.