Mezi Marsem a Jupiterem leží prstenec skalních trosek zvaný pás asteroidů. Není to husté pole padajících kamenů, jak naznačují filmy. Pás je tvořen převážně prázdným prostorem. Jeho celková hmotnost je asi 4 procenta hmotnosti Měsíce a největší objekt, Ceres, obsahuje třetinu této hmotnosti. Pokud byste stáli na jednom asteroidu, bez dalekohledu byste pravděpodobně neviděli jiný.

Pás existuje, protože Jupiterova gravitace zabránila sloučení materiálu do planety. Přitažlivost obří planety oblast rozvířila a zabránila planetesimálům usadit se na stabilních oběžných drahách. Zůstala jen rozptýlená populace skalních těles s odlišnými skupinami založenými na jejich složení a charakteristikách oběžné dráhy.

Pás není statický. Srážky rozbíjejí asteroidy a gravitační rezonance s Jupiterem některé z nich vrhají dovnitř, směrem k vnitřní sluneční soustavě. Z těchto uniklých asteroidů se stanou blízkozemní asteroidy a občas i meteority, které dopadnou na Zemi.