Krysa mačká páku, dítě se dělí o hračku, manažerka zvyšuje hlas na schůzi. Chování je jakákoli pozorovatelná akce nebo reakce organismu. Psychologie s ním zachází jako s primárním datem pro pochopení mysli a prostředí.

Některé projevy chování jsou reflexivní; většina je formována učením, cíli a kontextem. Behavioristé kdysi trvali na tom, že záleží pouze na vnějších činech; pozdější přístupy obnovily roli myšlenek a pocitů a zároveň stále měřily, co lidé a zvířata skutečně dělají. Frekvence, intenzita, trvání a latence poskytují kvantitativní ukazatele.

Intervence zaměřené na změnu chování – formování návyků, terapie, organizační pobídky – jsou úspěšné, když změní okolnosti, které danou akci udržují. Popis předchází vysvětlení: pečlivé pozorování toho, kdy a kde se chování vyskytuje, často odhaluje páky, které ho mohou modifikovat. V tomto smyslu zůstává chování jak výchozím bodem, tak i konečným testem psychologických idejí.

• Pozorovatelné akce a reakce
• Formováno učením a kontextem
• Měřeno frekvencí, intenzitou a načasováním
• Cíl většiny praktických intervencí