Teorie redukce pudu předpokládá, že fyziologická potřeba vytváří stav napětí – pud – který motivuje organismus k uspokojení potřeby a tím ke snížení napětí. Tento cyklus obnovuje vnitřní rovnováhu.

Clark Hull vyvinul nejsystematičtější verzi této teorie. Hlad vzniká z potřeby živin; pud tlačí zvíře k hledání potravy; jedení pud snižuje, a proto je posilující. Žízeň, regulace teploty a další homeostatické systémy se řídí stejnou logikou. Chování, které úspěšně snižuje pud, se v budoucnu stává pravděpodobnějším.

Tato teorie dobře vysvětluje základní biologické motivy, ale potýká se s chováním, které spíše zvyšuje než snižuje vzrušení – zvědavost, hra a honba za vzrušením. Také podceňuje roli vnějších pobídek a kognitivních očekávání. Pozdější motivační teorie si zachovaly myšlenku pudu, ale přidaly hodnotu pobídky, optimální vzrušení a kognitivní hodnocení.

Když se potřeba zvyšuje a chování je zaměřeno na její zmírnění, teorie redukce pudů stále nabízí jasný a ekonomický popis.