Člověk cestuje z domova za potěšením, zvědavostí nebo z osobních důvodů a má v úmyslu se vrátit. Tato osoba je turista. Pobyt je dočasný a hlavními motivy není placená práce.

Turisté svými výdaji podporují hotely, restaurace, dopravu a atrakce. Chování sahá od uctivého zájmu o kulturu až po povrchní sbírání momentek. Pokud počet turistů překročí místní kapacitu, může dojít k davům, kulturním třenicím a tlaku na životní prostředí.

Tento termín má někdy mírně negativní konotace povrchnosti; mnoho cestovatelů dává přednost jiným označením. Statisticky však turista zůstává standardní kategorií pro rekreační návštěvníky v datech průmyslu a vlády. Pochopení turistických potřeb a dopadů je základem plánování cestovního ruchu.

Každá destinace si musí rozhodnout, kolik turistů chce přivítat a jaký zážitek jim nabídne.