Glukóza je jednoduchý cukr, který cirkuluje v krvi a slouží jako primární zdroj energie pro tělesné tkáně, zejména pro mozek. Neurony jsou téměř výhradně závislé na stálém přísunu glukózy.

Hladiny glukózy v krvi jsou regulovány inzulínem a glukagonem ze slinivky břišní. Po jídle inzulín podporuje příjem glukózy do buněk a její ukládání jako glykogen. Mezi jídly glukagon uvolňuje uloženou glukózu zpět do krve. Mozek monitoruje dostupnost glukózy; nízké hladiny vyvolávají hlad a mobilizují stresové hormony. Extrémní hypoglykémie může způsobit zmatenost, záchvaty a ztrátu vědomí, protože nervová tkáň trpí nedostatkem paliva.

V psychologii je glukóza studována ve vztahu k sebekontrole, pozornosti a rozhodování. Některé výzkumy naznačují, že akty kontroly vynaložené úsilím dočasně snižují dostupnou glukózu a že její obnovení může doplnit kapacitu pro další úsilí. Zjištění jsou stále diskutována, přesto ilustrují úzkou vazbu mezi metabolickým stavem a kognitivním výkonem.

Když mozek pracuje, spaluje glukózu. Udržování jejího přísunu je neustálou fyziologickou prioritou.