Moc je trvalejší, když si lidé myslí, že je oprávněná. Legitimita je tato vnímaná oprávněnost – přijetí ze strany ovládaných toho, že si vládci a pravidla zaslouží poslušnost.

Legitimita může spočívat na tradici, na osobní přitažlivosti vůdce nebo na právních a demokratických postupech. Důležitý je i výkon: vlády, které zajišťují bezpečnost a prosperitu, posilují svůj nárok na vládu. Když legitimita narušuje, režimy se více spoléhají na nátlak nebo kooptaci, což je nákladnější a méně stabilní.

Krize legitimity vznikají v důsledku korupce, volebních podvodů, ekonomického selhání nebo kulturního odcizení. Obnovení legitimity obvykle vyžaduje jak institucionální reformu, tak i hmatatelné zlepšení životů lidí. Mezinárodní uznání může podpořit domácí legitimitu, ale nemůže ji nahradit. Politologové považují legitimitu za ústřední proměnnou, která vysvětluje, proč některé řády přetrvávají a jiné se hroutí.

• Přijatá oprávněnost vlády
• Snižuje závislost na čistém nátlaku
• Zdroje zahrnují postup, tradici a výkon
• Eroze vede k nestabilitě