Nihilismus zastává názor, že život nemá žádný inherentní smysl, účel ani hodnotu. Slovo pochází z latinského nihil, což znamená nic. Často je spojováno s Nietzschem, ačkoli nebyl nihilistou. Diagnostikoval nihilismus jako kulturní stav, důsledek smrti Boha a zhroucení tradičních hodnot. Jeho reakcí nebylo přijmout nesmyslnost, ale překonat ji vytvářením nových hodnot a potvrzováním života. Nihilismus jako postoj je popřením existenci jakýchkoli objektivních morálních pravd nebo kosmických účelů.

Nihilismus má několik podob. Morální nihilismus popírá existenci morálních faktů. Existenciální nihilismus popírá, že život má smysl. Epistemologický nihilismus popírá, že poznání je možné. Metafyzický nihilismus popírá, že cokoli existuje, nebo že neexistuje pouze nic. Nihilismus je často spojován se zoufalstvím, ale ne všichni nihilisté jsou zoufalí. Někteří tvrdí, že absence smyslu je osvobozující. Pokud objektivně na ničem nezáleží, máme svobodu vytvářet si vlastní významy. Jiní tvrdí, že nihilismus je slepá ulička a že potřebujeme nové zdroje hodnot. Debata mezi nihilismem a jeho kritiky je jednou z určujících konverzací modernity.

Formy nihilismu

• Morálka. Žádná morální fakta neexistují.
• Existenciální. Život nemá smysl.
• Epistemologické. Poznání je nemožné.
• Metafyzické. Nic neexistuje, nebo jen nic neexistuje.

Nihilismus není totéž co skepticismus. Skepticismus zpochybňuje poznání. Nihilismus popírá hodnotu a smysl.