Beletrie je literatura, která popisuje imaginární události a osoby. Je spíše vymyšlená než striktně faktická, i když může silně čerpat ze skutečných zkušeností a historických kontextů.

Tato kategorie zahrnuje romány, povídky, novely a některé narativní básně a hry. Spojuje je vytvoření narativního světa, který si nenárokuje na doslovný záznam skutečných událostí. V tomto světě postavy jednají, rozvíjejí se konflikty a objevují se významy. Čtenáři akceptují fiktivní smlouvu: vědí, že příběh je vymyšlený, přesto na něj reagují, jako by na něm záleželo.

Beletrie může zahrnovat skutečná místa, historické postavy a autobiografický materiál, aniž by přestala být fikcí; jejím hlavním záměrem je spíše imaginativní než dokumentární. Hranice s literaturou faktu je někdy rozmazaná hybridními formami, přesto toto rozlišení zůstává užitečné. Zvláštní síla fikce spočívá v její svobodě formovat zkušenost do vzorců, které odhalují pravdy, jež jsou nepřístupné přímočaré reportáži.

Vyprávění, které je nabízeno jako výmysl spíše než jako faktický záznam, patří k fikci.