Blesková vzpomínka je živá a detailní vzpomínka na okolnosti, za kterých se člověk dozvěděl o emocionálně významné události. Lidé často uvádějí, že si přesně pamatují, kde byli, co dělali a kdo jim tuto zprávu řekl.

Termín zavedli Roger Brown a James Kulik k popisu vzpomínek na události, jako je například atentát na veřejně známou osobu. Emoční intenzita a důslednost události zřejmě spouštějí speciální kódovací mechanismus, který zachovává okrajové detaily spolu s ústředními fakty. Pozdější výzkum ukázal, že zábleskové vzpomínky nejsou imunní vůči chybám. Sebejistota zůstává vysoká, i když přesnost v průběhu času klesá; lidé si mohou špatně pamatovat detaily, i když si stále jsou jisti svou vzpomínkou.

Tento jev ilustruje sílu emocí zlepšovat paměť, ale zároveň varuje před spojováním živosti a sebevědomí s přesností. Traumatické události mohou vyvolat jak rušivé, detailní vzpomínky, tak i významná zkreslení.

Vzpomínka z blesku působí jako fotografie. Stejně jako mnoho jiných fotografií může být zároveň výrazná i nedokonalá.