Zákonodárce, který si vezme slovo, aby oddálil nebo zablokoval hlasování, se dopouští filibusteru. Tato taktika využívá pravidel, která umožňují prodlouženou debatu, pokud pro její ukončení nehlasuje nadpoloviční většina.

V Senátu Spojených států se filibuster stal rutinním nástrojem ovlivňování menšiny. Kdysi byl vyžadován nepřetržitý projev; moderní praxe se často spoléhá na pouhou hrozbu prodloužené debaty. Pravidla pro ukončení diskuse stanoví hranici pro ukončení diskuse. Obránci nazývají filibuster ochranou práv menšin a deliberace; kritici jej označují za recept na patovou situaci, která maří vládu většiny.

Jiné zákonodárné sbory přijaly nebo odmítly podobné nástroje. Návrhy reforem se pravidelně objevují, když tato taktika frustruje nově zvolenou většinu. Existence filibusteru formuje legislativní strategii, podporuje širší koalice nebo odrazuje od zavádění kontroverzních opatření.

Jeden odhodlaný senátor může stále donutit sněmovnu vynakládat čas a politický kapitál.