Apriorní poznání je nezávislé na zkušenosti. Víte ho dříve, než ho zažijete. Pramení z pouhého rozumu. Všichni svobodní mládenci jsou svobodní. To je pravda z definice. Nemusíte se svobodnými mládenci vyzpovídat. Pravda je ve významu slov. Dvě plus dvě se rovná čtyři. To platí bez ohledu na to, co pozorujete.

Tento termín pochází z latiny a znamená z prvního jmenovaného. Je v kontrastu s a posteriori poznáním, které závisí na zkušenosti. A priori poznání je nezbytné. Nemůže to být jinak. Je univerzální. Neliší se od člověka k člověku ani od místa k místu. Matematika a logika jsou domovem apriorního poznání. Jsou postaveny na definicích a pravidlech, nikoli na pozorováních.

Příklady apriorních znalostí

• Všichni svobodní mládenci jsou svobodní.
• Dvě plus dvě se rovná čtyři.
• Pokud je A větší než B a B je větší než C, pak je A větší než C.
• Čtverec má čtyři strany.
• Nic nemůže být zároveň pravdivé i nepravdivé.

Apriorní poznání je jisté. Nepotřebuje ověření. Nelze ho vyvrátit zkušeností. Nikdy nenajdete ženatého svobodného mládence. Nikdy nenajdete čtverec s pěti stranami. Pravdy jsou zabudovány do pojmů. Debata se vede o tom, zda se apriorní poznání týká světa, nebo našich pojmů. Immanuel Kant tvrdil, že některé apriorní poznání jsou syntetické, což znamená, že nám o světě něco říkají. Jiní tvrdí, že apriorní poznání je analytické, pravdivé ze své definice, ale ne informativní o realitě. Debata pokračuje. Ale koncept je jasný. Některé poznání přicházejí před zkušeností. Je to poznání rozumu.