Začněte s 0 a 1. Sečtěte je, abyste dostali 1. Sečtěte 1 a 1, abyste dostali 2. Sečtěte 1 a 2, abyste dostali 3. Posloupnost pokračuje: 0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21 atd. Každý člen je součtem dvou předcházejících členů.

Tato posloupnost se objevuje v přírodě: uspořádání listů na stonku, spirály šišky, větvení stromů. Poměr po sobě jdoucích členů se blíží zlatému řezu, přibližně 1,618. Toto číslo fascinuje umělce, architekty a matematiky po staletí.

Fibonacci představil tuto posloupnost Evropě v roce 1202, ačkoli indičtí matematici ji studovali již dříve. Objevuje se v informatice, biologii a finančním modelování. Posloupnost se snadno generuje, ale je bohatá na vlastnosti.

• Každý člen je součtem dvou předcházejících členů
• Začíná 0, 1, 1, 2, 3, 5, 8...
• Poměr po sobě jdoucích členů se blíží zlatému řezu
• Objevuje se v přírodě a informatice