Řečové hlásky se zhruba dělí na ty s otevřeným prouděním vzduchu a ty se zúžením. Souhláska je řečová hláska vydávaná s částečnou nebo úplnou blokádou proudění vzduchu v hlasovém traktu.

Souhlásky se klasifikují podle místa artikulace, způsobu artikulace a znělosti. Hlásky, frikativy, nosové a tekuté hlásky ilustrují různé způsoby. Jazyky vybírají různé inventáře z široké škály fonetických možností, které si lidé dokáží vytvořit.

Fonotaktiku formují shluky souhlásek, pravidla asimilace a omezení slabikové struktury. Děti si určité souhlásky osvojují později než jiné, což se projevuje ve vývojových řečových vzorcích. Fonetická transkripce se spoléhá na přesné symboly souhlásek, které zachycují kontrasty, jež běžný pravopis přehlíží.

• Zvuk řeči s blokovaným prouděním vzduchu
• Popsáno místem, způsobem a hlasem
• Inventář se v jednotlivých jazycích liší
• Ústřední pro fonotaktiku a akviziční studie