Primární socializace probíhá v raném dětství, obvykle v rodině. Je to proces, kterým se dítě učí jazyku, základním hodnotám a sociálním dovednostem. Je to nejintenzivnější a nejtrvalejší forma socializace. To, co se naučí brzy, se hluboce zakoření a je těžké to změnit.

Rodina je primárním činitelem. Rodiče, sourozenci a pečovatelé přenášejí normy, emoce a očekávání. Dítě se učí, zda je svět bezpečný nebo nebezpečný, zda jsou jeho potřeby uspokojovány a zda jsou ceněny. Tato ponaučení formují osobnost a duševní zdraví na celý život.

Co se naučí

• Jazyk a komunikace
• Základní hygiena a péče o sebe
• Emoční regulace
• Očekávání ohledně pohlaví
• Důvěra nebo nedůvěra k ostatním

Primární socializace není jednotná. Děti v různých rodinách a kulturách se učí různým lekcím. Dítě v kolektivistické společnosti se může naučit spolupráci. Dítě v individualistické společnosti se může naučit samostatnosti. Obě jsou formy primární socializace přizpůsobené místním podmínkám.