Věřící se po stanovenou dobu zdržuje jídla, nebo určitých druhů jídla, jako akt zbožnosti. Tato praxe je půst. Objevuje se prakticky v každé významné náboženské tradici.

Mezi motivace patří pokání, očištění, solidarita s chudými, příprava na zjevení a výcvik sebeovládání. Islámský Ramadán, křesťanský Půst, židovský Jom kipur a hinduistické a buddhistické postní dny ilustrují celou škálu možností. Pravidla specifikují, co je zakázáno, kdy půst začíná a končí a kdo je z něj osvobozen.

Fyzické účinky jsou skutečné; tradice proto radí k opatrnosti a poskytují výjimky pro nemocné, těhotné a mladé. Duchovní záměr odlišuje náboženský půst od diet nebo politických hladovek. Mnozí uvádějí zvýšenou jasnost nebo závislost na Bohu během půstu. První jídlo poté často nese pocit vděčnosti a oslavy.

Půst cvičí tělo, aby sloužilo cílům ducha.