Represe je základní obranný mechanismus, který navrhl Freud a který vytlačuje myšlenky, pocity a vzpomínky vyvolávající úzkost z vědomí. Materiál není vymazán; je uchováván mimo vědomí a může nepřímo ovlivňovat chování.

V klasické psychoanalytické teorii je represe motivovaná a automatická. Nepřijatelná přání nebo traumatické vzpomínky jsou vytlačovány do nevědomí, kde zůstávají aktivní a mohou se vracet v maskované podobě jako symptomy, sny nebo útržky paměti. Empirická podpora represe jako specifického, motivovaného procesu zůstává kontroverzní. Mnoho badatelů raději hovoří o běžném zapomínání, vyhýbání se nebo selhání při vybavování si vzpomínek než o samostatném represivním mechanismu.

Laboratorní studie řízeného zapomínání a emoční paměti ukazují, že lidé mohou úmyslně nebo automaticky omezit přístup k nežádoucímu materiálu. Klinická pozorování nadále dokumentují případy, kdy jsou tíživé vzpomínky po dlouhou dobu nedostupné a později se vracejí. Tento koncept zůstává v psychoterapii vlivný, i když se o jeho přesných mechanismech diskutuje.

Když je materiál zatížený úzkostí držen mimo vědomí, tento proces se tradičně nazývá represe.