Když se kapalná ropa uvolní do mořského prostředí, výsledkem je ropná skvrna. Úniky sahají od chronických malých úniků až po katastrofické výbuchy vrtů a nehody tankerů. Ropa se šíří po hladině, pokrývá pobřeží a zvířata a v závislosti na svém chemickém složení a počasí se může potápět nebo tvořit dehtové koule.

Mezi okamžité dopady patří udušení mořských ptáků a mořských savců, toxické účinky na ryby a bezobratlé a znečištění pobřežních stanovišť. Dlouhodobé dopady závisí na typu ropy, účinnosti zásahu a citlivosti postižených ekosystémů. Mezi metody čištění patří záchytné bariéry, skimery, dispergační činidla, kontrolované spalování a mytí pobřeží, přičemž každé z nich má své vlastní nevýhody.

Prevence prostřednictvím lepší konstrukce plavidel, provozních postupů a regulace snížila četnost velkých úniků, ale riziko přetrvává všude, kde se ropa těží nebo přepravuje. Vědecké studie minulých úniků i nadále informují o strategiích reakce a dokumentují doby obnovy, které se mohou trvat roky až desetiletí.

• Uvolňování ropy do oceánu
• Škodí divoké zvěři a pobřežním stanovištím
• Reakce zahrnuje omezení, regeneraci a dispergační činidla
• Prevence zůstává nejúčinnější strategií