Dlouhá pracovní doba vede podle mnoha pracovních zákonů k příplatku. Přesčasy jsou odměnou s vyšší sazbou – často jedenapůlnásobkem běžné sazby – za hodiny odpracované nad stanovenou hranici, obvykle čtyřicet hodin v pracovním týdnu.

Krytí závisí na tom, zda zaměstnanec není osvobozen od daně podle zákona o mzdě a pracovní době. Výjimky pro určité placené vedoucí, administrativní a odborné zaměstnance jsou podrobně stanoveny a často se o nich soudně jedná. Zaměstnavatelé musí přesně sledovat odpracované hodiny a zahrnout požadované typy odměn do výpočtu běžné sazby.

Nesprávná klasifikace a práce mimo pracovní dobu jsou běžnými zdroji nároků. Agentury a soukromí žalobci vymáhají práva na přesčasy prostřednictvím zpětných plateb a pokut. Jasné postupy pro plánování a dodržování pracovní doby jsou praktickým základem dodržování předpisů.

• Vyšší mzda za hodiny nad rámec zákonné hranice
• Pro neosvobozené pracovníky obvykle doba a půl
• Podléhá podrobným pravidlům pro výjimky
• Vynuceno prostřednictvím agenturních akcí a soudních sporů