V osmnáctém století se síť spisovatelů a čtenářů zasazovala o rozum, empirické bádání a reformy. Osvícenství bylo intelektuální a kulturní hnutí se středem v Evropě, které zpochybňovalo tradiční autority v náboženství, politice a poznání.

Osobnosti jako Voltaire, Rousseau, Kant a mnoho méně známých účastníků debatovalo o přirozených právech, vědecké metodě, náboženské toleranci a organizaci společnosti. Salóny, akademie a tiskařská kultura šířily myšlenky přes hranice. Ne veškeré osvícenské myšlení bylo jednotné; existovaly ostré neshody ohledně tempa a směru změn.

Argumenty osvícenství ovlivnily revoluce v Americe a Francii a pozdější reformy i jinde. Kritici tehdy i později poukazují na omezení hnutí, pokud jde o pohlaví, rasu a neevropský svět. Jeho odkaz zahrnuje jak ideál kritického veřejného rozumu, tak i pokračující spory o rozsahu tohoto ideálu.

• Hnutí 18. století s důrazem na rozum a reformu
• Zpochybňoval tradiční náboženskou a politickou autoritu
• Šíří se prostřednictvím tisku, salonů a akademií
• Ovlivnil revoluce a pozdější politické myšlení