Slovník je výběr a používání slov v řeči nebo psaní. Zahrnuje úroveň slovní zásoby, stupeň formality, konkrétnosti nebo abstrakce a celkovou texturu jazyka.

Slovní zásoba spisovatele může být formální nebo hovorová, technická nebo prostá, latinská nebo anglosaská, abstraktní nebo smyslová. Stejná myšlenka může být vyjádřena radikálně odlišnou slovní zásobou a každá verze bude mít na čtenáře jiný účinek. Konzistentní slovní zásoba pomáhá utvářet tón a styl; náhlé nevysvětlitelné změny mohou být rušivé. V poezii a literární próze je slovní zásoba jedním z hlavních prostředků, kterými se vytváří význam a nálada.

Analýza dikce se zaměřuje na výběr jednotlivých slov a na vzorce v pasáži nebo díle. Proč toto synonymum a ne jiné? Proč konkrétní obraz zde a abstrakce tam? Odpovědi odhalují autorův postoj k námětu a publiku. Dobrá dikce se zpětně jeví jako nevyhnutelná, i když je výsledkem záměrného výběru.

Konkrétní slova, která spisovatel vybírá, a vzorce, které tato volba vytváří, tvoří dikci.