Stejný foném nemusí vždy znít stejně. Alofon je kontextově závislá fonetická varianta fonému, která v daném jazyce nemění význam slova.

Anglické aspirované [pʰ] v pin a neaspirované [p] v spin jsou alofony /p/. Mluvčí je považují za „stejný zvuk“, i když nástroje vykazují jasné rozdíly. Které varianty se počítají jako alofony, závisí na jazyce; kontrast v jednom jazyce může být automatickou variantou v jiném.

Fonologové objevují alofony kontrolou komplementární distribuce a absence minimálních párů. Transkripční praxe nutí studenty všímat si detailů, které jejich rodná fonologie obvykle odfiltruje. Alofonní pravidla jsou klíčovou součástí zvukového vzoru jazyka.

• Předvídatelná fonetická varianta fonému
• Nevytváří významové rozdíly v jazyce
• Často v doplňkové distribuci
• Jazykově specifické spíše než univerzální