Emoční inteligence je schopnost vnímat, chápat, zvládat a efektivně využívat emoce. Zahrnuje jak zpracování vlastních pocitů, tak i přesné čtení emocí u druhých.

Tento koncept získal širokou pozornost díky práci psychologů, jako jsou Peter Salovey, John Mayer a Daniel Goleman. Mezi klíčové komponenty obvykle patří vnímání emocí, schopnost využívat emoce k usnadnění myšlení, porozumění emočnímu jazyku a jeho vývoji a regulace emocí v sobě i ve vztazích. Lidé s vysokou emoční inteligencí mají tendenci se v sociálních situacích orientovat hladčeji, snáze se zotavovat z neúspěchů a udržovat uspokojivější vztahy.

Měření je stále předmětem diskusí. Dotazníky sebehodnocení zachycují přesvědčení o vlastních schopnostech; testy založené na výkonu žádají respondenty, aby identifikovali emoce v obličejích nebo situacích. Oba přístupy prokázaly vazby na reálné výsledky, ačkoli síla těchto vazeb se liší. Tréninkové programy si kladou za cíl zlepšit specifické dovednosti, jako je rozpoznávání mikrovýrazů nebo procvičování kognitivního přehodnocení.

Emoční inteligence nenahrazuje kognitivní schopnosti. Doplňuje je tím, že zpracovává afektivní informace, se kterými čistý intelekt často špatně nakládá.