Sodík má ve své vnější vrstvě jeden elektron. Chlor jich má sedm. Sodík předává svůj elektron chloru. Vzniká tak chlorid sodný. Elektrony ve vnější vrstvě jsou valenční elektrony a určují, jak se atom váže. Jsou to elektrony zapojené do chemických reakcí. Počet valenčních elektronů určuje skupinu prvku v periodické tabulce a jeho chemické chování.

Valenční elektrony zaujímají nejvyšší hlavní energetickou hladinu. U prvků hlavní skupiny se počet valenčních elektronů rovná číslu skupiny pro skupiny 1, 2 a 13 až 18, s určitými úpravami. Výjimkou jsou vodík a helium. Helium má dva valenční elektrony a nachází se v 18. skupině. Pravidlo oktetu říká, že atomy mají tendenci získávat, ztrácet nebo sdílet elektrony, aby dosáhly osmi valenčních elektronů, což je konfigurace vzácných plynů. Toto pravidlo vysvětluje velkou část chemických vazeb.

Valenční elektrony určují oxidační stavy, reaktivitu a vazebné vzorce. Kovy ztrácejí valenční elektrony a tvoří kationty. Nekovy získávají nebo sdílejí elektrony a tvoří anionty nebo kovalentní vazby. Počet valenčních elektronů také určuje počet vazeb, které může atom vytvořit. Uhlík má čtyři valenční elektrony a tvoří čtyři vazby. Dusík má pět a tvoří tři. Kyslík má šest a tvoří dvě.

Koncept je jednoduchý, ale vysvětluje mnohé. Periodická tabulka je uspořádána kolem konfigurací valenčních elektronů. Z nich vyplývá chemická reaktivita. Valenční elektron je klíčem k pochopení chemie.