Dusík je živina, kterou rostliny potřebují v největším množství. Je stavebním kamenem bílkovin, chlorofylu a DNA. Plodina s nedostatkem dusíku se zbarví do světle zelena, poté zežloutne a roste pomalu. Plodina s dostatkem dusíku je tmavá a bujná.

Atmosféra se skládá ze 78 procent z dusíku, ale většina rostlin ho v této formě nedokáže využít. Pouze luštěniny ho dokáží přímo fixovat prostřednictvím svých bakteriálních partnerů. Všichni ostatní jsou závislí na dusíku, který je již v půdě, na minerálních hnojivech nebo na organické hmotě, která ho pomalu uvolňuje. Haber-Boschův proces, vyvinutý v Německu na počátku 20. století, umožnil výrobu syntetických dusíkatých hnojiv v průmyslovém měřítku a změnil podobu globálního zemědělství.

Odkud pochází dusík

• Syntetická hnojiva: močovina, dusičnan amonný a další
• Hnůj a kompost
• Střídání luštěnin a plodiny na zelené hnojení
• Mineralizace organické hmoty v půdě

Dusík je také znečišťující látkou. Dusičnany se vyplavují do podzemních vod, oxid dusný je silný skleníkový plyn a odtok podporuje květ řas. Sladění nabídky s poptávkou plodin je ústřední výzvou v oblasti hospodaření s živinami.