Realita je stav věcí, jak skutečně existují, nezávisle na vnímání nebo názoru. Je to to, co je, ne to, co se zdá být. Otázka, co je realita a jak ji poznáváme, je jednou z nejstarších ve filozofii. Platón tvrdil, že pravá realita je svět forem, nikoli svět smyslů. Aristoteles tvrdil, že realita je svět, který vnímáme, studovaný pozorováním. Descartes pochyboval o všem, dokud nedosáhl jistoty své vlastní existence. Kant tvrdil, že realitu nikdy nemůžeme poznat takovou, jaká je sama o sobě, pouze takovou, jaká se nám jeví.

Realita není jediná věc. Zahrnuje fyzické objekty, mysli, čísla, možnosti a vztahy. Filozofové rozlišují skutečné od imaginárního, skutečné od možného, ​​objektivní od subjektivního. Debaty o realitě nejsou jen akademické. Formují to, jak přemýšlíme o vědě, náboženství a každodenním životě. Když někdo řekne, že nějaká víra je mimo realitu, tvrdí tím, co je skutečné. Když vědci tvrdí, že teorie popisuje realitu, tvrdí tím, co existuje. Realita je konečným standardem, podle kterého se víry měří.

Otázky ohledně reality

• Co je skutečné? Fyzikální objekty, mysli, čísla, univerzálie?
• Jak to víme? Vnímání, rozum, intuice, věda?
• Je realita nezávislá na mysli? Existuje bez pozorovatelů?
• Je realita jedna nebo mnoho? Monismus, dualismus, pluralismus?

Realita není totéž co pravda. Pravda je vlastností výroků. Realita je to, o čem výroky jsou.