Osm veršů může tvořit kompletní sloku. Oktáva je sloka o osmi verších, nejznámější z první části Petrarcova sonetu. V této formě oktáva obvykle představuje situaci, otázku nebo problém; následující šestnáctinový verš nabízí odpověď nebo řešení. Rýmové schéma Petrarcovy oktávy je obvykle abbaabba.

Oktávy se objevují i ​​v jiných básnických formách. Některé narativní básně používají osmiřádkové sloky. Délka je dostatečně dlouhá na to, aby rozvinula myšlenku nebo obraz, ale zároveň dostatečně krátká na to, aby zachovala formální těsnost. Básníci volí oktávu, když chtějí podstatnou, ale stále kompaktní myšlenkovou jednotku.

Pozorné čtení oktávy znamená všímat si jak její vnitřní struktury, tak jejího vztahu k tomu, co následuje. V sonetu k obratu, neboli voltě, často dochází při přechodu z oktávy do šestnácti. I mimo sonet může osmiveršová sloka vytvářet pocit úplnosti nebo záměrného tempa. Forma je připomínkou toho, že poetická architektura utváří způsob, jakým se význam rozvíjí.