Cézura je pauza ve verši, obvykle blízko středu. Může být vyznačena interpunkcí nebo jednoduše vnímána jako přirozené přerušení fráze.

Ve staroanglické poezii má cézura strukturální charakter: každý řádek se dělí na dva půlřádky oddělené zřetelnou pauzou. Pozdější básníci ji používají volněji pro rytmickou rozmanitost, zdůraznění nebo dramatický efekt. Cézura může zpomalit tempo, izolovat klíčové slovo nebo vytvořit moment napětí předtím, než řádek pokračuje. Interaguje s metrem a enjambmentem a formuje, jak je báseň slyšet a cítěna.

Pauza není náhodná. Zkušení básníci vkládají cézury, aby upoutali čtenářovu pozornost a obměnili jinak pravidelný rytmus metra. Při provedení se cézura stává slyšitelnou jako dech nebo zaváhání, které patří k hudbě verše.

Když verš poezie na okamžik přeruší svůj tok uprostřed, je toto přerušení cézurou.