Ekleziologie je studium církve, její podstaty a struktury. Ptá se: co je církev? Kdo k ní patří? Jak je řízena? Jaké jsou její znaky? Slovo pochází z řeckého ekklesia, což znamená shromáždění. Církev je shromáždění Božího lidu. Je to tělo Kristovo. Je to chrám Ducha svatého. Je to nevěsta Kristova. Je to Boží rodina.

Ekleziologie je důležitá. Formuje to, jak chápeme církev. Formuje to, jak ji organizujeme. Formuje to, jak uctíváme Boha. Existuje mnoho modelů církve. Církev jako instituce. Církev jako mystické společenství. Církev jako svátost. Církev jako hlasatel. Církev jako služebník. Každý model zdůrazňuje jiný aspekt. Každý má silné a slabé stránky. Každý má důsledky pro službu a poslání.

Známky kostela

• Zaprvé: církev je sjednocená.
• Svatá: církev je oddělena pro Boha.
• Katolická: církev je univerzální.
• Apoštolský: církev je založena na apoštolech.
• Reformovaná: církev se neustále reformuje.

Ekleziologie není jen teorie. Je to praxe. Určuje, jak jsou církve řízeny. Episkopální. Presbyteriánské. Kongregační. Určuje, kdo může vést. Biskupové. Starší. Pastoři. Určuje, kdo může někam patřit. Pokřtění. Vyznávající. Určuje, jak se církev vztahuje ke světu. Separatistické. Angažované. Transformační. Církev není budova. Je to lid. Je to Boží lid. Jsou to povolaní. Je to shromáždění. Je to ekklesia. Je to církev. A ekkleziologie je její studium. Je to studium toho, kým jsme. Je to studium toho, k čemu jsme povoláni být. Je to studium církve. Je to studium těla Kristova. Je to studium nevěsty. Je to studium rodiny. Je to ekkleziologie.