Dlouhodobý nárůst průměrné teploty zemského povrchu je známý jako globální oteplování. Přístrojové záznamy ukazují, že se planeta od konce 19. století oteplila zhruba o 1,1 stupně Celsia, přičemž k největšímu nárůstu došlo od 70. let 20. století.

Hlavním faktorem je akumulace skleníkových plynů z lidské činnosti, zejména spalování fosilních paliv. Tyto plyny zachycují další teplo, které by jinak unikalo do vesmíru. Přírodní faktory, jako jsou sopečné aerosoly a sluneční výkon, pozorovaný trend nevyvolaly.

Mezi důsledky patří zmenšování ledových příkrovů, stoupající hladina moří, častější extrémní vedra a měnící se srážkové vzorce. Oteplování není rovnoměrné; vysoké zeměpisné šířky se oteplují rychleji než celosvětový průměr. Předpokládá se, že pokračující emise povedou k dalšímu nárůstu, pokud nebudou zmírněny.

• Dlouhodobý nárůst globální teploty
• Poháněno hlavně skleníkovými plyny
• Ovlivňuje led, hladinu moře a extrémy
• Zdokumentováno několika nezávislými záznamy