Nejvyšší moc uvnitř území náleží suverénnímu státu. Suverenita je princip, že stát má výlučnou kontrolu nad svými vnitřními záležitostmi a je v těchto záležitostech osvobozen od vnější kontroly. Je to základní koncept moderního mezinárodního systému.

Suverenita je uznávána prostřednictvím diplomatických vztahů, členství v mezinárodních organizacích a praktické schopnosti vymáhat zákony v rámci hranic. Může být zpochybněna, když regiony usilují o nezávislost nebo když zasáhnou vnější mocnosti. Globalizace a mezinárodní smlouvy vedly k neustálé debatě o mezích suverenity.

V praxi je suverenita jak právním statusem, tak i způsobilostí, kterou je třeba zachovat. Zhroucené státy si mohou zachovat formální suverenitu, ale zároveň postrádají účinnou kontrolu. Tento koncept nadále utváří diskuse o intervencích, lidských právech a globální správě věcí veřejných.

• Nejvyšší moc státu nad jeho územím
• Základní princip mezinárodního systému
• Uznáváno diplomacií a praxí
• Předmět debaty v propojeném světě