Politická filozofie studuje vládu, spravedlnost a stát. Zabývá se otázkami, jak by měla být moc rozdělena, co činí vládu legitimní a jaká práva mají jednotlivci vůči státu. Je to jedna z nejstarších oblastí filozofie, sahající až k Platónově Ústavě a Aristotelově Politice. Je také jednou z nejpraktičtějších, formuje ústavy, zákony a revoluce.

Mezi ústřední otázky patří: Co je spravedlnost? Jaká je nejlepší forma vlády? Co je základem politické povinnosti? Jaké jsou meze státní moci? Co je svoboda a jak je chráněna? Různé tradice reagují různě. Liberálové zdůrazňují individuální práva a omezenou vládu. Konzervativci zdůrazňují tradici, řád a společenství. Socialisté zdůrazňují rovnost a ekonomickou spravedlnost. Anarchisté stát zcela odmítají. Feministky zkoumají, jak politické struktury utvářejí a jsou utvářeny pohlavím. Kritičtí rasoví teoretici zkoumají, jak se rasa a moc protínají. Politická filozofie není jen teorie. Informuje debaty o zdanění, imigraci, zdravotní péči a lidských právech.

Klíčová témata

• Spravedlnost. Spravedlivé rozdělení výhod a zátěží.
• Legitimita. Co dělá vládu oprávněnou?
• Svoboda. Negativní a pozitivní svoboda.
• Rovnost. Co by mělo být rovné a proč?
• Autorita. Kdy musíme poslouchat stát?

Politická filozofie není totéž co politologie. Politologie studuje, jak politika funguje. Politická filozofie se ptá, jak by měla fungovat.